Michal o Škole člověka

Když jsem se s metodou DFS setkal, byl jsem pod obrovským tlakem. Pracoval jsem v nové firmě, kde jsem si musel budovat vztahy se svým týmem, hledat řešení jak je sjednotit a motivovat je k novým cílům. Trh klesal 10% ročně, což ještě zvyšovalo tlak na efektivitu a inovace. Většina meetingů v práci se dala shrnout slovem chaos. Zároveň jsem měl sám potíže s vnitřní motivací. Ve svých 35 letech jsem byl na pomyslném vrcholu kariéry, finančně zajištěný, svobodný a navenek šťastný, ale uvnitř byla prázdnota. Začal jsem hledat jak dál.

Když jsem poprvé přišel na přednášku, měl jsem pocit, že se ze svých problémů vypovídám a oni zmizí, ale velmi záhy jsem pochopil, že bez práce k žádné změně nemůže dojít. Začal jsem tedy s metodou DFS sám u sebe, pravidelné cvičení základních cvičení mi postupně umožnilo se zklidnit a změnit mé chování. Uviděl jsem lépe svoji situaci a uvědomil si, že po lidech chci něco co sám nedělám, což výrazně podrývalo moji autoritu vedoucího. Tato malá změna spolu s pár dalšími návyky pomohla tomu, že dnes se lépe soustředím na to, co je skutečně důležité a díky tomu si efektivně plánuji čas. Nechávám si prostor na neočekávané překážky a vidím, že občas se problém dá vyřešit pár slovy u kafe místo nekonečných emailových debat. Věci, které jsem dřív před sebou valil jako balvan se najednou daly do pohybu. Okolí o mě říká, že jsem začal být více ohleduplný k ostatním lidem, nejen v práci, ale  třeba i na silnici. Moje strachy z osamocení, z neúspěchu, ze sebe samého, které byly živnou půdou pro agresi začínají pomalu ustupovat a já si uvědomuji, že najednou mám kolem sebe fajn lidi, se kterými je radost spolupracovat. Jsem míň šéf a víc člověk.

Může to znít jako pohádka řeknete si, ale život je pohádka, když člověk přijme fakt, že za většinu situací, které se mu dějí může on sám a že jen on sám je má sílu změnit.  Jen to chce cílevědomost a vytrvalost, což obojí mi metoda DFS nabídla.